Smlouva o převodu know-how 2026 – vzor + obchodní tajemství

Smlouva o převodu know-how patří mezi nejméně standardizované, a zároveň nejvíc kritické dokumenty v českém B2B světě. Na rozdíl od patentu nebo ochranné známky nemá know-how veřejný rejstřík, do kterého by se zapsalo. Jeho existence se prokazuje smlouvou, dokumentací, technickými popisy, manuály, processními diagramy. Pokud chybí písemné vymezení, soud ti při sporu nebude moci pomoci — jednoduše nebude vědět, co se mělo převést.

V tomto průvodci projdeme kompletní anatomii smlouvy o převodu know-how v roce 2026: rozdíl mezi know-how, patentem, ochrannou známkou a obchodním tajemstvím podle § 504 NOZ, jak působí zákon 221/2006 Sb. o vymáhání práv průmyslového vlastnictví, co přinesla směrnice EU 2016/943 o obchodním tajemství, kdy je know-how skutečně chráněno (důvěrné + komerční hodnota + opatření k utajení), rozdíl mezi převodem a licencí know-how, povinné náležitosti smlouvy, cenové modely (jednorázová, royalty, kombinace), NDA jako doprovod, technologický transfer, daňové aspekty (royalty mezi EU bez sazby srážkové daně, mimo EU 15 %), AML a vzor smlouvy o převodu i licenční varianty. Cílovka: české technologické firmy, startupy, výrobci, kteří prodávají nebo licencují technologii, R&D týmy a M&A konzultanti.

1. Know-how vs patent vs ochranná známka vs obchodní tajemství

Tyto čtyři pojmy se v praxi mísí, ale každý má jiný právní režim, jiné požadavky na vznik ochrany a jiný způsob převodu. Pochopit rozdíly je předpoklad pro to, abys vůbec věděl, co prodáváš nebo kupuješ.

1.1 Patent

Patent je veřejné právo k vynálezu, který je nový, vykazuje vynálezeckou činnost a je průmyslově využitelný. Aby vznikl, musí být přihlášen u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) v Praze nebo u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově. Po zveřejnění je popis vynálezu volně dostupný komukoli. Patent trvá maximálně 20 let od podání přihlášky a vyžaduje každoroční udržovací poplatky.

Cena ochrany: 50 000–500 000 Kč na jeden patent (záleží na komplexitě a územním rozsahu). Výhoda: silné právo, snadná identifikace. Nevýhoda: vynález se zveřejní, konkurence se může inspirovat.

1.2 Ochranná známka

Ochranná známka je obchodní označení (slovo, logo, slogan), které firma používá k odlišení svých výrobků nebo služeb od konkurence. Vzniká zápisem do rejstříku ÚPV (pro ČR) nebo EUIPO (pro EU). Trvá 10 let s možností obnovy. Chrání pouze označení, ne technologii za ním.

1.3 Know-how

Know-how je neformálnísoubor praktických znalostí, dovedností a zkušeností, který má komerční hodnotu právě proto, že není veřejně známý. Český právní řád ho explicitně nedefinuje, ale opírá se o pojem obchodní tajemství v § 504 NOZ a o směrnici EU 2016/943.

Typický obsah know-how: výrobní postupy, receptury, technické diagramy, customer lists, marketingové strategie, organizační struktura, software dokumentace, testovací protokoly, kontrolní mechanismy kvality.

1.4 Obchodní tajemství

Obchodní tajemství je právní pojem, který konkrétně definuje § 504 NOZ. Pokud informace splňuje zákonné znaky obchodního tajemství, vzniká jí automaticky právní ochrana bez nutnosti registrace. Naprostá většina know-how je zároveň obchodním tajemstvím — ale ne každé know-how, a ne každé obchodní tajemství je know-how.

2. § 504 NOZ: definice obchodního tajemství

Klíčové ustanovení pro know-how v českém právu je § 504 občanského zákoníku. Doslovně:

„Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“

Z této věty plynou čtyři kumulativní znaky, které musí informace splňovat, aby byla obchodním tajemstvím:

2.1 Konkurenčně významné skutečnosti

Informace musí mít hodnotu právě proto, že ji konkurence nezná. Soud při sporu zkoumá, jestli z této informace plyne konkrétní konkurenční výhoda — lepší marže, rychlejší výroba, nižší náklady, lepší vztahy se zákazníky. „Že bychom to neradi prozradili“ nestačí.

2.2 Určitelné

Informace musí být identifikovatelná— musí se dát popsat, vymezit, ohraničit. Nejde si nárokovat ochranu na „všechno, co naše firma ví“. To je důvod, proč smlouva o převodu know-how musí obsahovat detailní popis toho, co konkrétně se převádí. Bez identifikace soud nemůže rozhodnout, co je porušeno.

2.3 Ocenitelné

Informace musí mít komerční hodnotu. To neznamená, že má cenovku — znamená to, že lze určit ekonomický dopad jejího zveřejnění. Ztráta know-how o tom, jak vyrobit lék za poloviční náklady, je ocenitelná — spočítá se ztráta marže. Ztráta seznamu, kdo má kdy svátek, ocenitelná není.

2.4 V příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné

Informace nesmí být veřejně známá nebo snadno dostupná. To je největší kámen úrazu — když je něco napsané v učebnici, v Google nebo na firemním blogu, není to obchodní tajemství. Pokud zaměstnanec použije Wikipedia, aby zjistil, jak řešit problém, ten princip není obchodní tajemství. Pokud ale firma vyvinula vlastní techniku přístupu, která Wikipedia nezná, to už obchodní tajemství být může.

2.5 Opatření k utajení

Toto je aktivníznak. Vlastník musí dělat kroky k tomu, aby informace zůstala tajná. Nestačí říct „víme, že je to tajné“ — musíš dokumentovat konkrétní opatření:

• NDA se zaměstnanci a partnery.
• Klauzule o mlčenlivosti v pracovních smlouvách.
• Označení dokumentů jako „Důvěrné“.
• Přístupová oprávnění do IT systémů.
• Bezpečnostní opatření v prostorách (přístupové karty, kamerový systém).
• Pravidelná školení zaměstnanců o ochraně informací.
• Zákaz fotografování ve výrobních prostorách.
• Procedury pro likvidaci důvěrných materiálů.

3. Zákon č. 221/2006 Sb.: vymáhání práv průmyslového vlastnictví

Zákon č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví je klíčový vykonávací předpis. Stanoví, jaké prostředky má vlastník know-how (a dalších IP) k dispozici, když dojde k porušení:

3.1 Zdržení se zásahu (§ 4)

Žaloba na zdržení se — soudem nařízený zákaz pokračování v porušujícím jednání. Klíčový prostředek — rychlý zákaz, který zastaví škodu. Spojuje se obvykle s návrhem na předběžné opatření.

3.2 Odstranění výrobků (§ 4)

Soud může nařídit, aby výrobky vzniklé porušením práva byly z trhu staženy, zničeny nebo upraveny.

3.3 Zveřejnění rozsudku (§ 5)

Vítěz sporu má právo požadovat, aby byl rozsudek zveřejněn v denním tisku nebo odborném periodiku — na náklady poraženého. Reputační sankce, která má obvykle větší dopad než finanční pokuta.

3.4 Náhrada škody (§ 5)

Plná náhrada škody včetně ušlého zisku. Pokud vlastník nemůže prokázat konkrétní výši škody, může požadovat obvyklou licenční odměnu— částku, kterou by porušitel zaplatil za řádnou licenci.

4. Směrnice EU 2016/943 o obchodním tajemství

V roce 2016 přijala EU směrnici 2016/943 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zveřejněním. Členské státy ji implementovaly do svých právních řádů. V ČR proběhla implementace zejména novelizací zákona o obchodním tajemství v rámci NOZ.

4.1 Hlavní přínos směrnice

Směrnice zharmonizovala definici obchodního tajemství v celé EU — české firmy teď můžou stejně dobře vymáhat svoje práva v Polsku, Německu nebo Francii. Definice je téměř totožná s § 504 NOZ.

4.2 Režimy ochrany

Směrnice stanoví, kdy je získání obchodního tajemství neoprávněné:

• Krádež, podvod, neoprávněný přístup.
• Porušení smlouvy o mlčenlivosti.
• Jakékoliv chování v rozporu s poctivými obchodními praktikami.

A naopak, kdy je získání oprávněné:

• Vlastní nezávislý objev nebo vývoj.
• Reverse engineering legálně získaného produktu.
• Whistleblowing veřejného zájmu.
• Výkon práv zaměstnance na informace.

4.3 Reverse engineering a know-how

Klíčová zpráva směrnice: reverse engineering je legální způsob získání know-how, pokud osoba získala výrobek nebo službu legálně. To má praktický důsledek — pokud konkurence koupí tvůj výrobek a rozebere ho, aby pochopila, jak funguje, to porušení obchodního tajemství není. Proti reverse engineeringu se chráníš jen patentem nebo smluvně (pokud klient dohodu uzavře).

5. Kdy je něco know-how: tři podmínky

Aby informace splňovala znaky know-how chráněného jako obchodní tajemství, musí splňovat tři kumulativní podmínky. Zopakuji a rozeberu detailněji:

5.1 Důvěrné

Informace nesmí být veřejně známá ani snadno dostupná. To v praxi znamená: pokud je dokumentace na firemním Confluence a má k ní přístup pět set zaměstnanců, je už trochu pochybné, jestli je „důvěrné“. Pokud k ní má přístup deset konkrétních lidí pod přístupovým logem, situace je úplně jiná.

5.2 Komerční hodnota

Informace musí být ekonomicky cenná právě svojí důvěrností. Receptura na speciální vůni parfému má komerční hodnotu. Procesní diagram, jak vyrobit produkt za poloviční náklady, má komerční hodnotu. Schéma sítě v kanceláři komerční hodnotu obvykle nemá — jeho zveřejnění firmu ekonomicky nepoškodí.

5.3 Opatření k utajení

Vlastník musí dělat přiměřenáopatření. Přiměřenost se posuzuje vzhledem k povaze informace a velikosti firmy. Od StartUpu se neočekává ISO 27001 certifikace, ale od bankovní instituce ano. Co je „přiměřené“ u 10-tičlenné firmy v Brně:

• Pracovní smlouvy s klauzulí mlčenlivosti.
• Heslem chráněné NAS úložiště pro citlivá data.
• Pravidelné backupy mimo síť.
• Šifrování notebooků a USB klíčů.
• NDA s externími dodavateli a kontraktory.
• Pravidelná školení (alespoň jednou ročně).

6. Forma převodu: převod vs licence

Tady se hodně lidí ztrácí. Existují dvě úplně jiné formy, jak know-how přesunout z jedné strany na druhou.

6.1 Převod know-how

Při převodu poskytovatel ztrácí kontrolu nad know-how úplně. Předá ho nabyvateli a sám už ho nesmí používat. Z pohledu poskytovatele je to konečné rozhodnutí — jednorázová transakce.

Typické scénáře:

• Prodej obchodního závodu (s know-how jako součástí).
• Prodej technologie společnosti, která jde do likvidace.
• Spin-off (mateřská společnost převede know-how na dceřinou).
• Patenty, kde mateřská firma nechce dál vyrábět.

Smluvní formy: smlouva o převodu know-how(nominátní jen v některých výkladech, jinak inominátní podle § 1746 NOZ).

6.2 Licence know-how

Při licenci poskytovatel zůstává vlastníkemknow-how, jen umožňuje nabyvateli ho užívat. Může současně udělit licenci více subjektům (pokud není výhradní), může ji ukončit po uplynutí sjednané doby, atd.

Typické scénáře:

• Franchising (poskytovatel licencuje obchodní model).
• Technologický transfer mezi mateřskou a dceřinou společností.
• Spolupráce s outsourcingovým partnerem.
• White-label licence pro distributora.

Smluvní formy: licenční smlouva podle § 2358 a násl. NOZ s úpravami pro know-how.

7. Náležitosti smlouvy o převodu know-how

Pět klíčových bloků, které musí smlouva obsahovat:

7.1 Předmět

Nejdůležitější část. Musí být přesně specifikováno, co se převádí. Doporučená struktura:

• Identifikace know-how— název, oblast, stručný popis.
• Příloha s dokumentací— seznam všech dokumentů, souborů, manuálů, diagramů, source kódů, kontaktů, které se předávají.
• Indikátory pro identifikaci— v případě sporu jak doložit, že konkrétní informace patří do předmětu smlouvy (datum vytvoření, autor, klasifikace).

7.2 Rozsah

Co všechno smí nabyvatel s know-how dělat:

• Užívat ve své činnosti.
• Předávat svým zaměstnancům.
• Vyrábět produkty na základě know-how.
• Modifikovat (ano/ne, s jakými omezeními).
• Předávat subjektům ve skupině (dceřiným společnostem).
• Předávat třetím stranám (zpravidla NE).

7.3 Územní platnost

Stejně jako u licence se zužuje na konkrétní území:

• Pouze ČR.
• EU/EHP.
• Konkrétní seznam zemí.
• Celosvětově (worldwide).

Pozor na export control, sankce a dual-use položky — některé technologie nesmí být převedeny do určitých zemí bez vývozního povolení.

7.4 Doba trvání

U převodu typicky „na dobu neurčitou“, ale s tím, že povinnost mlčenlivosti trvá i po skončenísmlouvy — obvykle bez časového omezení, alespoň 5–10 let po skončení.

U licence: konkrétní doba (typicky 3–10 let), s automatickou obnovou nebo bez ní.

7.5 Záruky poskytovatele

Poskytovatel garantuje:

• Že je výhradním vlastníkem know-how.
• Že know-how neporušuje práva třetích stran.
• Že know-how splňuje znaky obchodního tajemství podle § 504 NOZ.
• Že po podpisu smlouvy provede předání kompletní dokumentace.
• Že poskytne přiměřenou technickou podporu pro převzetí know-how.

8. Cena know-how: tři modely

Cena know-how je často nejtěžší část jednání. Na rozdíl od patentu nebo ochranné známky není pro know-how veřejně dostupný srovnávací materiál. Tři běžné modely:

8.1 Jednorázová úplata

Kupec zaplatí jednou na začátku, dostane know-how a dál s ním pracuje samostatně. Typické u převodu obchodního závodu, u prodeje technologie startup → korporace, u spin-off scénářů.

Cenovka se obvykle odvodí jako:

• Násobek ročního zisku (např. 3–5× EBITDA).
• Diskontovaná hodnota budoucích cash flows.
• Multiple of revenue (např. 2–5× ročního obratu).
• Reprodukční hodnota (kolik by stálo vyvinout znovu).

8.2 Royalty

Periodická platba navázaná na výkonový parametr. Klasické u licenčního převodu know-how. Tři varianty:

• Procento z obratu— typicky 2–8 % z čistého obratu generovaného z produktu/služby.
• Procento z prodaných kusů— fixní částka za jeden prodaný kus (např. 50 Kč za balík produktu).
• Fixní roční platba— nezávislá na výkonu, stabilní cash flow pro poskytovatele.

8.3 Kombinace

Nejčastější model v praxi: vstupní jednorázová úplata (lump sum) plus průběžné royalty. Vstupní platba pokrývá náklady na předání a první fázi užívání, royalty pak odměňuje poskytovatele za dlouhodobou komerční hodnotu.

9. NDA jako doprovod smlouvy o převodu

NDA (Non-Disclosure Agreement, smlouva o mlčenlivosti) je klíčový doprovodný dokument. Měla by být uzavřena dříve, než dojde k jakékoliv výměně důvěrných informací — ideálně před prvním obchodním jednáním.

9.1 Dvouvrstvý přístup

Klasický postup v M&A a technologickém transferu:

1. Letter of Intent + NDA— před začátkem due diligence. Strany si vyměnily prvotní informace, podepsaly NDA, dohodly se na obrysu transakce.
2. Due diligence + rozšířená NDA— před předáním detailních dokumentů. Rozšířená NDA s konkrétními sankcemi a definicí důvěrných informací.
3. Smlouva o převodu know-how— finální dokument, ve kterém je NDA buď začleněna, nebo zůstává jako samostatný dokument s prodlouženou platností.

9.2 Kontinuita NDA po skončení

Klíčové: NDA musí přežítsamotnou smlouvu o převodu. Klauzule typu „Mlčenlivost trvá po dobu 10 let po skončení této smlouvy“ je standard. U know-how, které se může stát veřejně známým (technologie, kterou konkurence dohnala), mlčenlivost končí v okamžiku, kdy informace přestane být důvěrná — ale na to musí být kompromisní klauzule, ne automatická.

Více detailů: viz článek NDA mlčenlivost — jak na to.

10. Technologický transfer

Technologický transfer je speciální podtyp převodu/licence know-how, kdy se z výzkumné instituce (univerzita, akademický ústav) převádí technologie do komerčního sektoru.

10.1 Dotační financování

V ČR podléhá technologický transfer specifickým pravidlům, pokud byl vývoj financován z veřejných zdrojů (TA ČR, GA ČR, OPVVV, Horizon Europe). Pravidla:

• Část výnosů z licence musí jít zpět institutu/univerzitě.
• Vlastnická práva původně leží na instituci, ne na konkrétním vědci.
• Spin-off firma musí mít explicitní licenci od mateřského institutu.
• Reportování o využití technologie po dobu 5–10 let.

10.2 Centra technologického transferu

Většina českých univerzit má specializované Centrum technologického transferu (CTT), které vyjednává a uzavírá smlouvy o převodu nebo licenci. Pokud transferuješ know-how od univerzity, kontaktuj nejdřív CTT, ne jednotlivého vědce.

11. Daňové aspekty

11.1 Daň z příjmů

Příjem z převodu know-how:

• Pro firmu (s.r.o., a.s.)— standardní příjem dle § 18 ZDP, daň 21 % (sazba 2026).
• Pro OSVČ— příjem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP nebo ostatní příjem dle § 10 ZDP (záleží na pravidelnosti).

11.2 DPH

• Klient v ČR— standardní sazba 21 %.
• Klient v EU s VAT ID— reverse charge, faktura bez DPH s poznámkou.
• Klient mimo EU— mimo režim DPH.

11.3 Srážková daň z royalty

Klíčové pravidlo: při výplatě royalty z ČR do zahraničí může vznikat povinnost srazit daň.

• Royalty mezi spřízněnými firmami v EU— podle směrnice 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků bez srážkové daně, pokud spřízněnost je 25 % a déle než 2 roky.
• Royalty mezi nespřízněnými firmami v EU— obvykle bez srážkové daně podle smluv o zamezení dvojího zdanění (DBA).
• Royalty do zemí mimo EU bez DBA— srážková daň 15 %(§ 36 ZDP). Třeba do Číny, Indie, Brazílie typicky srážka.
• Royalty do nesmluvních států— srážková daň 35 % (sankční sazba).

12. AML a know-how

Anti-Money Laundering (AML) regulace se vztahuje i na převody know-how, pokud se jedná o transakce nad určitý finanční limit. Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti vyžaduje:

• Identifikaci smluvních stranu transakcí nad 1 000 EUR (s.r.o., a.s., OSVČ).
• Beneficial owner check— ověření skutečného vlastníka u právnických osob.
• Reporting podezřelých transakcí— při transferu know-how do offshore jurisdikce (Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy) banka může transakci nahlásit FAÚ.

V praxi: pokud převádíš know-how z české firmy na firmu v Karibiku za 50 000 000 Kč, počítej s tím, že banky budou klást otázky. Připrav si dokumentaci ohledně komerční opodstatněnosti převodu.

13. Zákaz dalšího převodu

Klauzule, která bývá často přehlížena. Smlouva o převodu/licenci by měla explicitně řešit, jestli nabyvatel smí know-how dál převést nebo licencovat. Default presumpce: nesmí— bez výslovného povolení nemůže nabyvatel know-how dál distribuovat.

13.1 Výjimky ze zákazu

Typicky se povolují:

• Předání zaměstnancům nabyvatele— s povinností uzavřít NDA.
• Předání ve skupině— dceřiným společnostem nabyvatele.
• Předání outsourcing partnerům— s předchozím souhlasem poskytovatele.

14. Vzor smlouvy o převodu know-how

Tady je vzor klíčových ustanovení smlouvy o převodu know-how. Ne kompletní text, ale strukturovaná kostra, kterou si můžeš nahrát do Dokumentomatu jako svoji šablonu.

15. Vzor licenční smlouvy ke know-how + NDA

Pokud nechceš převést know-how trvale, ale jen umožnit nabyvateli ho užívat — potřebuješ licenční smlouvu. Klíčové odlišnosti od smlouvy o převodu:

• Výhradnost— výhradní (poskytovatel nesmí udělit licenci nikomu jinému) vs nevýhradní (může udělit kolika subjektům chce).
• Doba licence— konkrétní časový rozsah (3, 5, 10 let).
• Royalty— periodická platba podle výkonu (% z obratu, fix za kus, roční flat).
• Reporting— nabyvatel pravidelně reportuje použití know-how (typicky čtvrtletně).
• Audit právo— poskytovatel smí ověřit, kolik bylo prodáno (max. 1× ročně).
• Vrácení po skončení— nabyvatel po skončení licence vrátí veškerou dokumentaci, zničí kopie, ukončí výrobu na základě know-how.

NDA jako samostatný doprovod by měla obsahovat:

• Definici důvěrných informací (široká).
• Účel sdělení informací.
• Povinnost mlčenlivosti (5–10 let po skončení).
• Sankce za porušení (smluvní pokuta).
• Výjimky (veřejně známé informace, nezávisle vyvinuté, vyžadované zákonem).
• Vrácení/zničení informací po skončení.
• Rozhodné právo a sudiště.

16. Časté chyby při převodu know-how

16.1 Chybějící specifikace know-how

Smlouva říká „Převodce převádí na Nabyvatele veškeré know-how související s výrobou produktu X“. Co to konkrétně znamená? Které dokumenty? Které procedury? Které kontakty? Jaká část kódu? Při sporu soud nedokáže určit, co bylo předmětem — a žaloba o vrácení neoprávněně nepředaného materiálu nebo žaloba o porušení nemá šanci.

Lék: detailní příloha s číslovaným seznamem dokumentů, souborů, manuálů. Každá položka by měla být identifikovatelná (datum, autor, verze, hash souboru).

16.2 Žádné opatření k utajení

Firma tvrdí, že má know-how, ale nedokáže prokázat, že dělala opatření k utajení. Při soudním sporu o krádež know-how konkurencí soud řekne: „Pokud jste nedělali opatření, nebylo to obchodní tajemství.“

Lék: implementuj opatření k utajení dřív, než se objeví problém. NDA se zaměstnanci, IT bezpečnost, klasifikace dokumentů, fyzická bezpečnost, pravidelná školení. Dokumentuj to.

16.3 Žádná NDA před převodem

Strany začnou jednat o převodu, poskytovatel ukáže nabyvateli vzorky know-how, aby ho přesvědčil — ale bez NDA. Když pak jednání zkrachují, nabyvatel know-how používá „jakoby ho nikdy neviděl“.

Lék: nikdy nesděluj know-how před podpisem NDA. NDA musí předcházet i prvnímu obchodnímu jednání v případě citlivých informací.

16.4 Bez doživotní mlčenlivosti

Po podpisu smlouvy o převodu si poskytovatel myslí, že může v jiném oboru používat „svoje“ know-how dál. Smlouva ale neobsahuje doživotní zákaz použití — jen mlčenlivost na 3 roky. Po 3 letech poskytovatel spustí konkurenční výrobu na základě převedeného know-how.

Lék: v převodní smlouvě explicitně ujednat doživotní zákaz použití, ne jen časově omezenou mlčenlivost. U licenční smlouvy: po skončení licence vrácení dokumentace a zákaz dalšího použití.

Závěr

Know-how je nejcennější aktivum, které česká firma má, a zároveň nejhůř chráněné. Bez správné smlouvy můžeš celý hodnotový potenciál ztratit za jeden mizerný papír, který někdo podepsal narychlo. S dobře napsanou smlouvou si můžeš zajistit pasivní příjem na deset let dopředu.

Klíčové, co si z tohoto článku odnést:

• Know-how je obchodním tajemstvím podle § 504 NOZ pouze tehdy, pokud splňuje čtyři kumulativní znaky (konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné, opatření k utajení).
• Rozdíl mezi převodem a licencí je zásadní — první je nevratný, druhý umožňuje opakované monetizování.
• Smlouva musí obsahovat detailní specifikaci know-how, rozsah, územní platnost, dobu trvání a záruky poskytovatele.
• Cena typicky kombinuje vstupní lump sum + průběžné royalty.
• NDA musí být uzavřena předjakýmkoli předáním informací, ne „potom“.
• Royalty mezi spřízněnými firmami v EU bez srážkové daně, mimo EU 15 % (35 % u nesmluvních států).
• Technologický transfer z univerzity vyžaduje souhlas Centra technologického transferu (CTT).
• AML pravidla platí i pro převody know-how, zejména do offshore jurisdikcí.