Insolvenční návrh 2026 – postup věřitele krok za krokem

Insolvenční řízení je v Česku v roce 2026 nejtvrdší nástroj věřitele — ale taky nejdražší a procesně nejnáročnější. Upravuje ho zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ), který od roku 2008 nahradil starý konkurzní řád. Pokud má tvůj dlužník v prodlení déle než 30 dnů, neplatí splatné závazky alespoň 30 dní po splatnosti a tušíš, že má více věřitelů, můžeš podat věřitelský insolvenční návrh a donutit soud, aby zjistil úpadek. Z dlužníka se stává insolvenční dlužník, jeho majetek je obstaven a všichni věřitelé se uspokojují společně podle rozvrhové schůze.

Tento průvodce ti dá kompletní mapu: kdy má insolvenční návrh smysl, jaké jsou tři formy úpadku (platební neschopnost, hrozící úpadek, předlužení), kde a jak podat návrh přes ISIR(insolvenční rejstřík na justice.cz), jak vysoký je soudní poplatek a povinná záloha 50 000 Kč u právnické osoby, jak se hlásí pohledávka do 60 dnůod zveřejnění úpadku, jak se volí insolvenční správce a věřitelský výbor a jaké jsou rozdíly mezi konkurzem, oddlužením a reorganizací. Na konci najdeš vzor insolvenčního návrhu i přihlášky pohledávky, který si můžeš nahrát do Dokumentomatu jako vlastní šablonu a generovat varianty pro každého dlužníka během pár sekund.

Kdy podat insolvenční návrh

Insolvenční návrh není první volba věřitele — je to poslední eskalační stupeň, který má smysl teprve tehdy, když selhaly všechny rychlejší a levnější cesty (předžalobní výzva, platební rozkaz, exekuce). Než zaplatíš zálohu 50 000 Kč, projdi si těchto sedm kritérií:

1. Dlužník je v prodlení 30+ dní. Podle § 3 odst. 1 písm. b) IZ je dlužník v platební neschopnosti, jestliže neplní své peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti.
2. Existuje alespoň jeden další věřitel.Tohle je klíčová podmínka — samostatný věřitel se splatnou pohledávkou nemůže podat insolvenční návrh. Musíš v návrhu označit minimálně jednoho dalšího věřitele dlužníka se splatnou pohledávkou (jeho jméno, IČO, výši dluhu, datum splatnosti).
3. Pohledávka je doložená.Máš písemnou smlouvu, fakturu, dodací list, předžalobní výzvu, případně pravomocný platební rozkaz nebo rozsudek. U sporné pohledávky bez exekučního titulu soud návrh často zamítne — je riziko zneužití insolvence jako tlaku.
4. Dlužník má majetek nebo příjem.Insolvence beze zbytkového majetku znamená 0 Kč uspokojení věřitele. U OSVČ a malých s. r. o. často 50 000 Kč zálohy + soudní poplatek zaplatíš, ale z rozvrhové schůze nedostaneš nic.
5. Pohledávka přesahuje 100 000 Kč. Pod touto hranicí náklady řízení (záloha + soudní poplatek + případný advokát) ti sežerou celý nárok. U menších dluhů zvol exekuci nebo postoupení pohledávky.
6. Pohledávka není promlčená.Obecná lhůta podle § 629 NOZ je 3 roky od splatnosti. Pravomocný rozsudek prodlužuje na 10 let (§ 640 NOZ). Podáním insolvenčního návrhu se běh promlčecí lhůty nepřerušuje — přerušuje se až přihláškou pohledávky v insolvenci.
7. Není v mezičase mediace.Soud návrh často odmítne, pokud má dlužník prokázanou snahu jednat o splátkovém kalendáři. Před podáním vždy zdokumentuj, že jsi vyčerpal mimosoudní řešení.

Pokud všech sedm bodů splňuješ, insolvenční návrh má smysl. Pokud ne, zvaž alternativy: standardní žaloba a platební rozkaz (viz článek Soudní vymáhání pohledávek 2026), exekuční řízení s již existujícím titulem, postoupení pohledávky (cese) na vymáhací firmu, nebo daňový odpis.

Zákon 182/2006 Sb. — insolvenční zákon

Insolvenční zákon(zákon č. 182/2006 Sb., dále IZ) je v Česku komplexní úprava řešení úpadku, která nahradila starý konkurzní a vyrovnávací řád. Nabyl účinnosti 1. ledna 2008 a od té doby prošel řadou novel — klíčová byla velká novela č. 31/2019 Sb., která zkrátila oddlužení z 5 na 3 roky (pro dlužníky s 30 % plnění) a novela č. 100/2025 Sb., která sladila oddlužení s evropskou směrnicí o restrukturalizaci a insolvenci.

Co IZ upravuje:

• Definici úpadku— platební neschopnost, předlužení, hrozící úpadek (§ 3 IZ).
• Náležitosti insolvenčního návrhudlužníka i věřitele (§ 97—105 IZ).
• Průběh řízení— zahájení, ochranná lhůta, zjišťovací řízení, prohlášení úpadku.
• Tři způsoby řešení úpadku— konkurz, oddlužení, reorganizace.
• Přihlášky pohledáveka přezkumné jednání (§ 173—202 IZ).
• Volbu a povinnosti insolvenčního správce (§ 25—46 IZ).
• Věřitelské orgány— schůze věřitelů, věřitelský výbor (§ 46—70 IZ).
• Rozvrhovou schůzia uspokojení pohledávek (§ 305—313 IZ).

Procesně IZ doplňuje občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.) — přiměřeně se použijí jeho ustanovení tam, kde IZ nemá vlastní úpravu (§ 7 IZ). Hmotně právně se opírá o nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., NOZ) v otázkách promlčení, vlastnictví, neplatnosti právních jednání.

Kdo je věřitel a co je úpadek

Podle § 2 písm. c) IZ je věřitelosoba, která má vůči dlužníkovi peněžitý nebo nepeněžitý nárok. Pro účely insolvenčního návrhu věřitele musí jít o splatnou pohledávku — nesplatné pohledávky se přihlašují až po zahájení insolvence (§ 173 IZ), ale samotný návrh musí být postaven na splatném dluhu.

Věřitelé se v insolvenci dělí podle pořadí uspokojení:

• Zajištění věřitelé(§ 167 IZ) — mají věcné právo (zástavní, zadržovací, věcné břemeno) k majetku dlužníka. Uspokojují se přednostně z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění (typicky 70—100 % pohledávky).
• Nezajištění věřitelé— běžné obchodní pohledávky, nesplacené faktury. Uspokojují se poměrně z rozvrhu (typicky 5—20 % u oddlužení, 0—15 % u konkurzu).
• Vykonatelní věřitelé— mají pravomocný platební rozkaz, rozsudek nebo exekuční titul. Pohledávka se v přezkumu nemusí dokazovat.
• Nevykonatelní věřitelé— pohledávka ještě nebyla soudem ověřena, takže insolvenční správce a ostatní věřitelé ji můžou popřít.
• Podřízení věřitelé(§ 172 IZ) — smluvně podřízené pohledávky se uspokojí až po uspokojení všech ostatních. Typicky půjčky společníků dlužníkovi.

Úpadek dlužníka má podle § 3 IZ tři podoby:

1. Platební neschopnost (§ 3 odst. 1 písm. b))— dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dní po splatnosti, které není schopen plnit. Tohle je nejčastější důvod věřitelského insolvenčního návrhu.
2. Předlužení (§ 3 odst. 3)— souhrn závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku. Týká se pouze právnických osob a OSVČ. Účetně se posuzuje k datu uzávěrky — věřitel ho prokazuje zpravidla výpisem z OR, účetní závěrkou, znaleckým posudkem.
3. Hrozící úpadek (§ 3 odst. 5) — dlužník důvodně předpokládá, že nebude schopen plnit závazky v budoucnu. Návrh může podat jen samotný dlužník, ne věřitel.

Kde podat — krajský soud a ISIR

Insolvenční řízení v Česku vede krajský soud, ne okresní (§ 9 IZ). Místní příslušnost se určuje primárně podle sídla / bydliště dlužníka:

• Dlužník = právnická osoba → krajský soud podle sídla v obchodním rejstříku.
• Dlužník = OSVČ → krajský soud podle sídla podnikání.
• Dlužník = fyzická osoba nepodnikatel → krajský soud podle trvalého bydliště.

Krajských soudů s insolvenční agendou je v ČR celkem osm: Praha (Městský soud), Brno, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Ostrava, Olomouc. Konkrétní pobočku najdeš v  justice.cz.

ISIR (Insolvenční rejstřík) je veřejná online databáze na isir.justice.cz, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Funkce ISIR:

• Veřejný přístup— každý si může zdarma vyhledat insolvenční řízení podle IČO nebo rodného čísla / data narození dlužníka.
• Zveřejňování úkonů— všechna rozhodnutí soudu, zprávy insolvenčního správce, výzvy k věřitelům a harmonogram řízení jsou zveřejňovány v ISIR. Doručení účinkuje okamžikem zveřejnění, pokud zákon nestanoví jinak.
• Elektronické podání— insolvenční návrh a přihláška pohledávky se podávají buď přes datovou schránku krajského soudu, nebo přes kvalifikovaný elektronický podpis (eIDAS) na příslušném formuláři ISIR.
• Sledování věřitele— po přihlášení pohledávky obdržíš ID věřitele a můžeš sledovat všechny úkony v daném řízení.

Papírové podání je sice formálně možné u podatelny soudu, ale od roku 2017 je elektronická forma povinnápro všechny právnické osoby a advokáty — papír je tedy v praxi vyhrazen jen pro fyzické osoby nepodnikatele bez datové schránky.

Náležitosti insolvenčního návrhu věřitele

Insolvenční návrh věřitele musí podle § 103 IZobsahovat všechny zákonné náležitosti. Vady návrhu vedou k jeho odmítnutí (§ 128 IZ) a ke ztrátě zaplaceného soudního poplatku i zálohy. Co musí být v návrhu:

1. Označení soudu— krajský soud příslušný podle sídla dlužníka.
2. Označení navrhovatele (věřitele)— obchodní firma, IČO, sídlo, datová schránka, bankovní účet, zápis v OR. U OSVČ jméno a datum narození.
3. Označení dlužníka— obchodní firma / jméno, IČO / datum narození, sídlo / bydliště, datová schránka. U právnické osoby musí být přesné označení podle obchodního rejstříku včetně právní formy.
4. Rozhodující skutečnosti o úpadku — tvrzení a důkazy o platební neschopnosti nebo předlužení podle § 3 IZ. Zejména výše, splatnost a právní důvod pohledávky věřitele, dále označení alespoň jednoho dalšího věřitele dlužníka.
5. Údaje o pohledávce navrhovatele — výše jistiny, úroky z prodlení, smluvní pokuty, datum splatnosti, právní titul (smlouva, faktura, dodací list, případně exekuční titul).
6. Údaje o dalším věřiteli / věřitelích — označení, výše pohledávky, datum splatnosti, stručný popis důvodu vzniku.
7. Návrh řešení úpadku— konkurz (typický návrh věřitele), případně reorganizace u velkých firem.
8. Návrh insolvenčního správce — věřitel může navrhnout konkrétní osobu ze seznamu insolvenčních správců, ale soud volí samostatně.
9. Datum, místo, podpis— elektronický podpis nebo podpis statutára s razítkem firmy a ověřením podpisu, je-li nutno.
10. Přílohy— doklady o pohledávce, výpis z OR navrhovatele, doklady o úpadku dlužníka (např. insolvenční rejstřík dalšího věřitele, rozhodnutí soudu), doklad o zaplacení soudního poplatku a zálohy.

Pozor — tvrzení o úpadku musí být doložená konkrétními skutečnostmi, ne jen obecným odkazem na „dlouhodobé neplacení“. Soud chce vidět:

• Konkrétní data splatnosti faktur nebo závazků dlužníka.
• Důkazy o upomínkách, předžalobní výzvě, případně o pravomocném platebním rozkazu.
• Jméno a IČO dalšího věřitele s jeho splatnou pohledávkou — ideálně podložené čestným prohlášením tohoto věřitele nebo veřejně ověřitelnou informací (insolvenční rejstřík, registr exekucí, obchodní věstník).

Doklady o pohledávce — co soud chce vidět

Důkazní břemeno o existenci, výši a splatnosti pohledávky leží na navrhovateli (§ 120 OSŘ ve spojení s § 7 IZ). Minimální dokumentační balík:

1. Smlouva(kupní, o dílo, o půjčce, rámcová) — nejlépe písemná. Bez písemného základu prokazuj uzavření přes objednávku, potvrzení, e‑mailovou komunikaci.
2. Faktura se všemi náležitostmi podle § 29 a § 26 ZDPH nebo § 13 zákona o účetnictví.
3. Doklad o předání plnění— předávací protokol, dodací list s podpisem, potvrzení odeslání, podpisová karta řidiče.
4. Předžalobní výzva (viz vzor) + doklad o odeslání (podací lístek, doručenka, výpis z datové schránky).
5. Pravomocný platební rozkaz / rozsudek — pokud existuje, výrazně zvyšuje úspěšnost návrhu. Vykonatelná pohledávka se v insolvenci nemusí dokazovat (§ 201 IZ).
6. Výpočet úroku z prodlení— přesně ke dni podání návrhu, s uvedením sazby (zákonné 11,50 % p. a. v I. pololetí 2026 dle nařízení vlády č. 351/2013) a data počátku prodlení.
7. Důkazy o dalším věřiteli — čestné prohlášení dalšího věřitele, jeho faktura, výpis z ISIR, registr exekucí, soudní rozhodnutí.
8. Plná moc pro advokáta, pokud zastupuje.

Soudní poplatek a záloha 50 000 Kč

Insolvenční návrh věřitele je placené řízení. Náklady se skládají ze dvou položek — soudního poplatku a povinné zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Soudní poplatekje 2 000 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (položka 4 sazebníku). Platí se kolkem (zaniká) nebo bankovním převodem na účet soudu před podáním návrhu nebo s ním.

Záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ činí:

• 50 000 Kč u dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem (OSVČ).
• 10 000 Kču dlužníka, který je fyzickou osobou nepodnikatelem.
• 0 Kču návrhu samotného dlužníka spojeného s návrhem na oddlužení.

Zálohu zaplatí věřitel-navrhovatel bankovním převodem na zvláštní účet krajského soudu. Slouží na pokrytí nákladů insolvenčního správce (paušál 45 000 Kč pro konkurz + DPH), inzerce, znaleckých posudků a dalších výdajů řízení. Pokud řízení skončí dříve a zbude něco ze zálohy, vrátí se navrhovateli.

Důležité:bez zaplacení zálohy soud návrh odmítne (§ 108 odst. 3 IZ). Soud nejdřív výzvou stanoví lhůtu k doplacení (typicky 7—15 dnů), a pokud věřitel zálohu neuhradí, návrh se odmítne.

Průběh řízení — od podání po rozvrh

Insolvenční řízení v Česku má čtyři hlavní fáze. Celkové trvání závisí na zvoleném způsobu řešení — oddlužení 3 roky, konkurz 1—5 let, reorganizace 6 měsíců až 2 roky.

Fáze 1: Zahájení řízení

• Den podání návrhu — soud do 2 hodin od podání (§ 101 IZ) zveřejní v ISIR vyhlášku o zahájení insolvence. Od tohoto okamžiku platí účinky zahájení.
• Účinky zahájení (§ 109 IZ): zastavení všech soudních a exekučních řízení, zákaz započtení, zákaz uplatnění práva na uspokojení ze zajištění, omezení dispozic dlužníka s majetkem.
• Soud vyzve dlužníka k vyjádření do 15 dnů— má možnost s návrhem souhlasit, popřít úpadek, nebo navrhnout vlastní řešení (oddlužení, reorganizace).

Fáze 2: Zjišťovací řízení

• Soud zkoumá, zda jsou splněny podmínky úpadku podle § 3 IZ. Může nařídit ochrannou lhůtu— 14 dní pro dlužníka na vyrovnání závazků (§ 112 IZ).
• Pokud dlužník v ochranné lhůtě dluhy uhradí, soud insolvenční řízení zastavía věřitel-navrhovatel získá zpět zálohu (pokud byl jediným věřitelem).
• Pokud ne, soud rozhodne o úpadku usnesením, které se opět zveřejní v ISIR.

Fáze 3: Prohlášení úpadku a způsob řešení

• Soud současně s prohlášením úpadku rozhoduje o  způsobu řešení — konkurz, oddlužení nebo reorganizace.
• Jmenuje insolvenčního správce (§ 25 IZ) — ze seznamu na portálu Ministerstva spravedlnosti.
• Stanoví lhůtu na přihlášku pohledávek — standardně 60 dnůod zveřejnění usnesení o úpadku (§ 173 IZ; výjimečně 30 dnů u tzv. moratoria).

Fáze 4: Přezkum a rozvrhová schůze

• Přezkumné jednání— insolvenční správce přezkoumá všechny přihlášené pohledávky, sepíše seznam, popře sporné. Přezkum se koná do 2 měsíců od uplynutí lhůty na přihlášku.
• Schůze věřitelů— první schůze se koná spolu s přezkumem nebo bezprostředně po něm. Volí věřitelský výbor (pokud je více než 5 věřitelů) a rozhoduje o dalším postupu.
• Zpeněžení majetku— u konkurzu insolvenční správce prodává majetek dlužníka (nemovitosti v dražbě, movitý majetek běžným prodejem, pohledávky cesí).
• Rozvrhová schůze— soud schvaluje rozvrh, podle kterého se výtěžek dělí mezi věřitele v pořadí (zajištění, vykonatelní, nezajištění, podřízení).

Čtyři způsoby řešení úpadku

IZ rozlišuje čtyři způsoby řešení dlužníkova úpadku (§ 4 IZ). Soud volí ten, který je nejvýhodnější pro věřitele, s ohledem na poměry dlužníka.

Konkurz (§ 244 a násl. IZ)

Typický scénář pro věřitelský návrh. Soud prohlásí konkurz, jmenuje správce, zastaví podnikání dlužníka (u PO), zpeněží majetek a rozvrhne výtěžek mezi věřitele. Po skončení konkurzu právnická osoba zaniká, fyzická osoba se osvobozuje od neuspokojených závazků (po splnění podmínek).

Oddlužení (§ 389 a násl. IZ)

Tzv. osobní bankrot — pro fyzické osoby (občany) a OSVČ s pravidelným příjmem. Dlužník navrhuje splátkový kalendář na 3 nebo 5 let. Po skončení oddlužení a splnění závazků (typicky 30—60 % nezajištěných pohledávek) je osvobozen od zbytku dluhů (§ 414 IZ). Velká novela 31/2019 Sb.zkrátila lhůtu z 5 na 3 roky pro dlužníky s 30 % plnění.

Reorganizace (§ 316 a násl. IZ)

Pro velké podniky — obrat alespoň 50 mil. Kč nebo 50+ zaměstnanců. Cílem je zachovat provoz firmy a restrukturalizovat dluhy podle reorganizačního plánu, který schvalují věřitelé. Velmi formální a drahý proces — v praxi do 50 reorganizací ročně v ČR.

Přihláška pohledávky — 60denní lhůta

Po zveřejnění usnesení o úpadku v ISIR začíná běžet lhůta všem věřitelům — nejen tomu, který návrh podal — na přihlášení pohledávky. Lhůta je standardně 60 dnů od zveřejnění (§ 173 IZ). Po této lhůtě se pohledávka neuspokojuje vůbeca věřitel se v insolvenci nebude posuzovat.

Co musí přihláška obsahovat:

• Označení věřitele— jméno, IČO, sídlo, datová schránka, bankovní účet.
• Označení dlužníka + spisová značka insolvence.
• Výše pohledávky— jistina, úroky z prodlení, smluvní pokuty, vyčíslené ke dni podání přihlášky.
• Právní důvod vzniku— smlouva, faktura, dodací list.
• Pořadí pohledávky— zajištěná / nezajištěná / vykonatelná / nevykonatelná / podřízená.
• Doklady— přílohy podle bodů v sekci „Doklady o pohledávce“.
• Datum, podpis, razítko.

Detailní postup, vzor a časté chyby najdeš v samostatném článku Přihláška pohledávky do insolvence 2026 — vzor a postup.

Volba insolvenčního správce

Insolvenční správce je klíčová osobav řízení — vede seznam pohledávek, spravuje majetek, popírá sporné nároky a připravuje rozvrh. Jeho úlohu upravuje § 25 a násl. IZa  zákon č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích.

Jak se volí:

1. Soud jmenuje předběžného správce ze seznamu Ministerstva spravedlnosti — rotační systém podle krajského soudu, navrhovatel ho nemůže ovlivnit.
2. Na první schůzi věřitelů(typicky spolu s přezkumem) můžou věřitelé většinou hlasů (podle výše přihlášených pohledávek) zvolit nového správce (§ 29 IZ) — ale jen jednou.
3. Insolvenční správce má svoji nezávislost— nesmí být v poměru k dlužníkovi, větším věřitelům ani konkurenci v oboru.

Sazby insolvenčního správce stanoví vyhláška č. 313/2007 Sb.:

• Konkurz s majetkem: paušál 45 000 Kč + DPH + 9 % z čisté výtěžnosti zpeněžení.
• Oddlužení: 750 nebo 1 125 Kč měsíčně + DPH podle typu (samostatný / společné oddlužení manželů).
• Reorganizace: paušál 750 000 Kč + DPH + procentní odměna.

Věřitelský výbor a schůze věřitelů

Hlavní orgány věřitelů v insolvenci:

Schůze věřitelů (§ 47 IZ)

Tvoří ji všichni přihlášení věřitelé. Hlasovací poměr je podle výše přihlášené pohledávky (každý 1 Kč = 1 hlas). Schůze rozhoduje:

• O způsobu řešení úpadku (potvrzení / změna).
• O volbě / odvolání insolvenčního správce.
• O volbě věřitelského výboru.
• O reorganizačním plánu (pokud probíhá).
• O důležitých otázkách správy a zpeněžení majetku.

Věřitelský výbor (§ 56 IZ)

Pokud má řízení více než 5 věřitelů, schůze volí věřitelský výbor (typicky 3 nebo 5 členů + náhradníci). Výbor zastupuje ostatní věřitele mezi schůzemi a vykonává:

• Souhlas s důležitými úkony správce (prodeje, smlouvy, ústupky).
• Kontrolu hospodaření.
• Rozhodování o sporných pohledávkách.
• Návrhy soudu na další postup.

Členové věřitelského výboru pracují bezplatně, mají nárok pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů (cestovné, kopírování).

Vzor insolvenčního návrhu věřitele

Níže je strukturovaný vzor věřitelského insolvenčního návrhu, který odpovídá náležitostem podle § 103 IZ. Doplníš si konkrétní údaje a můžeš ho použít buď přímo, nebo nahrát do Dokumentomatu jako šablonu a generovat variace pro různé dlužníky.

Vzor je stavebnice — pokud řešíš více insolvenčních návrhů (typicky vymáhací firma nebo banka s více portfólii), nahraj si tuto šablonu do Dokumentomatu a generuj návrhy pro každého dlužníka za pár sekund místo manuálního přepisování.

10 nejčastějších chyb věřitelů

1. Návrh na samostatného věřitele. Samostatný věřitel se splatnou pohledávkou nestačí. Nutno označit minimálně jednoho dalšího věřitele s důkazem.
2. Nezaplacená záloha 50 000 Kč. Bez zaplacení zálohy soud návrh odmítne (§ 108 odst. 3 IZ). Zálohu plať společně s podáním, ne až po výzvě.
3. Nedostatečné důkazy o úpadku. Tvrzení „dlouhodobé neplacení“ bez konkrétních dat, faktur a důkazů soud nepřijme.
4. Sporná pohledávka bez exekučního titulu. U sporné pohledávky bez pravomocného rozhodnutí soud často návrh zamítne — je riziko zneužití. Vždy nejdřív žaloba / platební rozkaz, teprve potom insolvence.
5. Špatné označení dlužníka.U PO musí být přesný název podle OR včetně právní formy. Záměna s jiným subjektem znamená odmítnutí návrhu.
6. Nesprávně určený soud. Insolvenci vede krajský soud, ne okresní. Místně příslušný podle sídla / bydliště dlužníka, ne věřitele.
7. Zmeškání 60denní lhůty na přihlášku. I věřitel-navrhovatel musí přihlásit pohledávku přihláškou do 60 dnů od zveřejnění úpadku. Návrh přihlášku nenahrazuje.
8. Šikanózní návrh.Návrh s cílem poškodit dlužníka nebo získat reklamní výhodu je v rozporu s § 147 IZ a věřitel může být sankcionován náhradou škody.
9. Nedostatečný majetek dlužníka.Pokud dlužník nemá žádný majetek, řízení se zastaví pro nedostatek majetku (§ 308 IZ) a věřitel ztrácí zálohu 50 000 Kč. Vždy před návrhem ověř majetek (katastr, vozidla, OR podíly, registry exekucí).
10. Spoléhání na konkrétního správce. Předběžný správce se volí rotačněze seznamu, ne podle návrhu. Až schůze věřitelů může změnit. Návrh konkrétního správce v návrhu je tedy spíš formalita.

Další čtení a související články

• Přihláška pohledávky do insolvence 2026 — vzor + postup — detailní průvodce § 173—179 IZ.
• Soudní vymáhání pohledávek 2026 — žaloba, EPR, platební rozkaz krok za krokem.
• Exekuční řízení 2026 — postup věřitele — co dělat s pravomocným titulem.
• Předžalobní výzva 2026 — vzor a § 142a OSŘ — první krok před každou eskalací.
• Jak řešit neplatiče právně — kompletní eskalační žebřík věřitele.