Jak řešit neplatiče: od upomínky po insolvenci

Statistika nemilá: 30 % českých B2B faktur je placeno po splatnosti, 8 % se nikdy nedoplatí. Pokud podnikáš déle než rok, narazíš na neplatiče — otázka není „jestli", ale „kdy".

V tomto článku ti dám konkrétní postup po jednotlivých krocích. Jak vypadá první upomínka, kdy se začíná hodit právník, kolik stojí žaloba a kdy se to vůbec vyplatí.

Prevence na prvním místě

Nejlepší neplatič je ten, kterého nedostaneš. Než budeme řešit vymáhání, zopakuju co bys měl mít na začátku:

1. Záloha na nové klienty (30-50 % předem). Bez ní nedělej zakázku větší než 30 000 Kč.
2. Smlouva nebo aspoň písemná objednávka. E-mail stačí, ale musí v něm být přesný předmět, cena, termíny, splatnost.
3. Kontrola klienta v registrech (ARES, justice.cz insolvenční rejstřík, OR). Trvá 30 sekund.
4. Splatnost 14 dnů, ne 30+. Krátká splatnost přitlačí klienta zaplatit hned, ne odkládat.
5. Smluvní pokuta + úrok z prodlení v smlouvě. Důležitý leverage.

Den splatnosti

Faktura má v ČR splatnost typicky 14 dnů (defaultně podle zákona o obchodních korporacích pro B2B je to 30 dnů, ale ve smlouvě si dohodneš jinak). Po uplynutí splatnosti začíná prodlení.

Den splatnosti: nedělej nic dramatického. Mnoho plateb prokluzne o 1-3 dny kvůli bankám, dovolenám, lidskému chybě. Pošli připomínku až 3 pracovní dny po splatnosti.

1. Měkká připomínka (D+3)

E-mail s vlídným tónem:

Dobrý den,

Připomínám fakturu č. 2026-001 z 15. dubna 2026 v hodnotě 25 000 Kč se splatností 29. dubna. Předpokládám, že to bylo z přehlédnutí — můžete ji prosím vyřídit?

Kdyby s úhradou byl jakýkoliv problém, dejte mi prosím vědět dopředu, ať se dohodneme.

Děkuji za rychlou odezvu.

90 % případů se vyřeší tady. Buď klient zapomněl, nebo měl krátkodobý problém. Vždy nech otevřené dveře.

2. Druhá upomínka (D+10)

Stále zdvořilé, ale s jasným tónem urgence:

Dobrý den,

Faktura č. 2026-001 je 10 dnů po splatnosti, dosud neuhrazená. Jelikož se mi neozýváte ani po první upomínce, žádám o úhradu do 7 dnů od doručení tohoto e-mailu.

Pokud se nedohodneme, budu nucen postoupit věc k vymáhání — k částce by se připočetl úrok z prodlení (zákonný 9.5 % ročně) a případné náklady řízení.

S pozdravem,

Tady už zmiňuješ úrok z prodlení (zákonný 9.5 % ročně v 2026 — repo sazba ČNB + 8 %) a možnost dalšího postupu.

3. Předžalobní výzva (D+30)

Když ani druhá upomínka nepomohla, je čas na předžalobní výzvu. Toto je formální dokument, který:

• Žádá o úhradu v konkrétní lhůtě (typicky 7 dnů).
• Upozorňuje, že v případě nezaplacení bude podána žaloba.
• Vyzývá k jednání o splátkovém kalendáři jako alternativě.
• Vyčísluje příslušenství (úrok z prodlení, smluvní pokuta).

Co je důležité: předžalobní výzvu pošli doporučeně s dodejkou, ne e-mailem. Důvod: u soudu pak prokážeš, že klient ji obdržel. E-mailový důkaz je slabší.

Důležitá pravomoc: bez doložené předžalobní výzvy doručené alespoň 7 dní před podáním žaloby ti soud nepřizná náhradu nákladů řízení (advokátní odměna). To znamená: i když žalobu vyhraješ, právník ti vyúčtuje 4-8 tisíc, které si od neplatiče nemůžeš nárokovat. Předžalobní výzva = pojistka, že vrátíš všechny náklady na neplatiče.

4. Žaloba k soudu (D+45-60)

Pokud klient ani po předžalobní výzvě nereaguje, je čas podat žalobu na zaplacení peněžité částky.

Jaké jsou varianty:

a) Platební rozkaz (nejlepší)

Pokud máš nárok jasný a doložený (faktura, smlouva, předžalobní výzva), můžeš podat návrh na vydání platebního rozkazu. Soud ho vydá bez slyšení žalovaného — to je rychlé a levné.

Lhůty:

• Podání žaloby online přes e-justice.
• Soud vydá platební rozkaz typicky do 4-8 týdnů.
• Klient má 15 dnů na podání odporu.
• Bez odporu → platební rozkaz nabývá právní moci → exekuce možná.
• S odporem → standardní soudní řízení (= 6-18 měsíců).

b) Elektronický platební rozkaz

Speciální zjednodušená varianta — pro pohledávky do 1 000 000 Kč, podává se výhradně elektronicky přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem. Soudní poplatek je poloviční (400 Kč místo 800 Kč pro nárok do 20 000 Kč).

c) Evropský platební rozkaz

Pro pohledávky vůči klientovi v jiné zemi EU. Zjednodušený formulář, vydává se v jazyce klienta, vykonatelný v celé EU bez nutnosti místní žaloby.

Kolik to stojí (soudní poplatky 2026)

Soudní poplatek za podání žaloby (zákon o soudních poplatcích):

Příklad: faktura 50 000 Kč → soudní poplatek 2 000 Kč. Tato částka se ti při výhře vrátí, neplatič ti ji musí refundovat.

Kromě poplatku se ti naúčtují náklady právního zastoupení — pokud žaluje advokát. Sazba je v tarifu advokátního zastoupení (vyhláška č. 484/2000 Sb.), pro nárok 50 000 Kč to vychází na ~4 500 Kč za úkon. Standardní žaloba = 2-3 úkony, tedy ~9 000-14 000 Kč. Tato částka se opět vrátí při výhře.

Můžu žalovat bez advokáta?

Ano. U pohledávek do 50 000 Kč u okresního soudu se obejdeš bez právního zastoupení. Návrh na vydání platebního rozkazu je formulářový, srozumitelný i pro laika.

Nevýhoda: bez advokáta si nemůžeš nárokovat náhradu nákladů právního zastoupení (těch ~9 000 Kč výše). Ale pokud máš jasný případ a chceš ušetřit, je to validní cesta.

Kdy si vzít advokáta:

• Pohledávka nad 50 000 Kč — náklady advokáta se ti vrátí, ale šance na výhru roste.
• Klient si bere advokáta na svou stranu — bez vlastního ti hrozí, že prohraješ pro procesní chybu.
• Komplikovaný případ — neplatič tvrdí, že dílo bylo vadné, žádá slevu, vznáší protinávrhy.

5. Exekuce po pravomocném rozhodnutí

Když máš pravomocný platební rozkaz nebo rozsudek, ale klient stále neplatí, jdeš k exekutorovi. Vybereš si ho sám (sjednají soud a klient se neptá).

Co exekutor může dělat:

• Srážka ze mzdy / odměny statutárního orgánu — zaměstnanec klienta odvede část mzdy přímo tobě.
• Přikázání pohledávky z účtu — banka klienta blokuje účet a převede ti částku.
• Prodej movitých věcí — auto, počítače, vybavení firmy v dražbě.
• Prodej nemovitosti — extrémní krok, ale pro velké pohledávky možné.

Exekuční řízení stojí náklady exekutora (procentní z vymožené částky + paušál), které si exekutor strhne z vymožené částky. Pro neplatiče to není zadarmo — k tvojí pohledávce se připočte i exekutorské odměny.

Insolvenční rejstřík — kontrola před akcí

Než cokoliv podnikneš, zkontroluj klienta v insolvenčním rejstříku. Pokud je v insolvenci (oddlužení, konkurz, reorganizace), tvoje žaloba ani exekuce nepomůžou — musíš se přihlásit do insolvenčního řízení jako věřitel.

Lhůta: 30 dnů od zveřejnění úpadku. Pokud nestihneš, do insolvenčního řízení se nedostaneš a pohledávku ztrácíš.

Procentu uspokojení v české insolvenci je nízké — typicky 5-20 % nárokované částky u nezajištěných věřitelů (jako jsi ty). U malých pohledávek se to často nevyplatí ani přihlašovat (přihláška vyžaduje advokáta = 3-5 tis. Kč).

Kdy se to vůbec vyplatí

Soudní vymáhání má smysl, když:

1. Pohledávka je vyšší než 10 000 Kč — pod tím jsou poplatky + čas hodnotnější než vymožená částka.
2. Klient má majetek — bez majetku nic nevymůžeš.
3. Důkazy jsou jasné — máš smlouvu, fakturu, komunikaci (e-mail), předžalobní výzvu. Bez nich žalobu prohraješ.
4. Nárok není promlčen — od 1. 1. 2014 je obecná promlčecí doba 3 roky od splatnosti. Po té už nárok nemůžeš soudně vymáhat (pokud žalovaný namítne promlčení).

Když je pohledávka pod 5 000 Kč nebo důkazy slabé, lepší cesta: odepsat ji jako daňově uznatelnou ztrátu a jet dál. Energie vynaložená na 5 000 Kč ti přinese víc na nové zakázce.

Alternativy k soudu

Existují i mírnější cesty:

a) Rozhodčí doložka

Pokud máš ve smlouvě rozhodčí doložku, můžeš spor řešit u rozhodčího soudu místo státního. Výhody:

• Rychlejší (rozsudek do 3-6 měsíců místo 12-24).
• Jednoinstanční (žádná odvolání).
• Důvěrnost (proceedings nejsou veřejné).

Nevýhody: vyšší vstupní poplatky, omezený výběr rozhodců (Rozhodčí soud při HK), méně standardizovaná procedura.

b) Vymáhací agentura / faktoring

Místo soudního vymáhání můžeš pohledávku prodat vymáhací agentuře nebo faktoringové firmě. Dostaneš 30-70 % nominální hodnoty hned, oni si dělají vymáhání sami a riziko nese on.

Vyplatí se, když:

• Pohledávka je velká (50 000 Kč+) a hlavně chceš peníze rychle.
• Nechce-se ti psychicky řešit konflikt s klientem.
• Klient je obtížně dostupný (zahraničí, fluktuující bydliště).

c) Mediace

Když chceš pokračovat ve spolupráci a klient je obecně rozumný, ale uvízli jste ve sporu, můžete jít k mediátorovi. Pomůže najít kompromisní řešení. Levnější a rychlejší než soud, ale jen pokud obě strany chtějí dohodu.

Prevence pro budoucí klienty

Z této zkušenosti si vezmi tyto věci:

1. Záloha 30-50 % předem u všech klientů, kteří v minulosti měli pozdější platbu.
2. Smluvní pokuta 0.1 % denně z dlužné částky v smlouvě. Funguje psychologicky — klient ví, že každý den ho stojí peníze.
3. Splatnost 14 dnů, ne 30+.
4. Faktura ihned po dodávce, ne čekat až konec měsíce.
5. Kontrolovat insolvenční rejstřík u všech klientů s nárokem nad 50 000 Kč.

Závěr

Neplatič není konec světa — je to provozní riziko každého podnikání. Pokud máš dobrou smlouvu a faktury, plus klid na eskalaci podle žebříku (upomínka → předžalobní výzva → žaloba → exekuce), 90 % případů vyřešíš bez nutnosti soudu. Zbylých 10 % je o tom mít trpělivost a vědět, kdy je čas přestat investovat emoce do nedobytné pohledávky.