Smlouva o převodu autorských práv: vzor 2026

Jako designér, fotograf, programátor nebo copywriter pravidelně řešíš požadavek klienta: """chci, abys mi to dílo prodal úplně, aby mi patřilo""". Ve světě softwarových agentur, contract designu nebo ghostwritingu je tahle žádost denním chlebem. Klient si představuje něco jako kupní smlouvu — zaplatí, dostane dílo do vlastnictví, autor s ním pak už nemá nic společného.

Tahle představa pochází z americké právní tradice, kde copyright assignmentskutečně funguje jako převod vlastnictví. V českém (a obecně evropském kontinentálním) právu ale takový institut neexistuje. České právo postupuje monisticky — autor a jeho dílo jsou spojeny, a majetková autorská práva nelze """prodat""" podobně jako auto.

V tomto článku projdeme, co v ČR pod pojmem """smlouva o převodu autorských práv""" reálně funguje, co je zaměstnanecké dílo a kdy se hodí, jak se """převod""" daní a jak vypadá funkční vzor takové smlouvy v roce 2026.

1. Mýtus """převodu""" autorských práv v ČR

Když Američan řekne """I will assign you the copyright""", myslí to doslova. Americký autorský zákon (17 U.S.C. § 201) umožňuje translativní převod — autor přestane být vlastníkem práv a nabyvatel se jím stane. Po podpisu smlouvy autor s dílem nemá nic společného (kromě některých morálních práv u """work of visual art""").

V kontinentální Evropě (Francie, Německo, Itálie, Polsko, Česko) to takhle nefunguje. Český model je monistický — autorské právo je nedělitelný celek, ze kterého nelze """vykuchat""" jednu část a poslat ji jinému subjektu. Lze jen poskytnout oprávnění k užití díla — tedy licenci.

Důsledek: smlouva s nadpisem """Smlouva o převodu autorských práv""" v Česku právně neznamená, že práva přechází na nabyvatele. Soud takovou smlouvu vyloží podle obsahu, ne podle nadpisu — a pokud smlouva v textu fakticky popisuje licenci, jako licence se bude posuzovat. Pokud smlouva popisuje něco, co české právo nezná, část smlouvy může být neplatná.

2. § 26 AutZ — nepřevoditelnost majetkových práv

Klíčové ustanovení doslova: """Majetková práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.""" (§ 26 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb.)

Tahle jedna věta je v praxi nejdůležitější věta českého autorského práva. Vyplývá z ní:

• Autor nemůže smluvně """prodat""" majetková autorská práva někomu jinému (translativní převod).
• Věřitelé autora nemohou na práva sáhnout v exekuci.
• Pohledávky vzniklé z práv (= například nezaplacené licenční poplatky) se vymáhat dají — jsou to standardní pohledávky.

Výjimky? V podstatě tři, a všechny řešíme níže:

1. Dědictví— práva se po smrti autora dědí podle běžných pravidel.
2. Zaměstnanecké dílo— ex lege přechází výkon majetkových práv na zaměstnavatele (§ 58 AutZ).
3. Postoupení nároků— konkrétní pohledávka z licence lze postoupit jako standardní peněžitá pohledávka.

3. Co LZE: výhradní licence s maximálním rozsahem

I když právní převod práv v ČR neexistuje, lze dosáhnout ekonomicky stejného výsledku výhradní licencí s maximálním rozsahem. V praxi to znamená, že autor poskytne nabyvateli:

• Výhradní licenci — autor nemůže poskytnout licenci nikomu jinému ani sám dílo užívat (§ 2360 odst. 1 NOZ).
• Pokrývající všechny způsoby užití— rozmnožování, šíření, sdělování veřejnosti, modifikace, adaptace, překlady, audiovizuální zpracování, výroba rozmnoženin, dovoz a vývoz.
• Bez územního omezení— celosvětově.
• Po dobu trvání majetkových práv— tedy v plném 70letém rozsahu po smrti autora (§ 27 AutZ).
• S právem poskytovat sublicence dalším subjektům bez nutnosti dalšího souhlasu autora.
• S právem dílo modifikovat včetně podstatných změn (s ohledem na zachování osobnostních práv autora, o kterých dále).

Tato kombinace se v praxi často nazývá """smlouva o převodu autorských práv""", ale fakticky jde o licenci. Klient dostává prakticky maximální možnou kontrolu nad dílem, autor zůstává nominálním nositelem práv, ale ekonomicky z díla neprofituje nad rámec sjednané ceny.

4. Osobnostní práva — nikdy nepřevoditelná

I při """maximálním převodu""" formou výhradní licence autor zůstává nositelem osobnostních autorských práv(§ 11 AutZ). Tato práva jsou v Česku absolutně nepřevoditelná a autor se jich nemůže vzdát ani v plně písemné smlouvě.

Mezi osobnostní práva patří:

• Právo na autorství— právo rozhodnout, zda dílo bude zveřejněno pod jménem autora, pod pseudonymem nebo anonymně.
• Právo na nedotknutelnost díla— autor může zakázat změny, které degradují dílo nebo poškozují jeho čest či pověst.
• Právo rozhodovat o zveřejnění— jen autor může rozhodnout, kdy a v jaké podobě bude dílo poprvé zveřejněno (po prvním zveřejnění už toto právo prakticky nemá smysl).

Co to znamená v praxi """převodové""" smlouvy: i když klient dostane výhradní licenci s plnou pravomocí, autor si zachovává:

• Právo žádat o uvedení svého jména u díla (i když se ho může vzdát v konkrétním případě).
• Právo bránit se proti modifikacím, které poškozují jeho pověst (např. fotograf bránící se proti retuši, která z umělecké fotky udělá vulgární meme).
• Po smrti autora některá osobnostní práva přechází na dědice (§ 11 odst. 5 AutZ) — konkrétně ochranu před neoprávněnými zásahy do díla.

5. Trvání autorských práv — § 27 AutZ

Důležitá souvislost: i po """převodu""" (= výhradní licenci) nepřechází na nabyvatele samotná podstata autorství. Autorská majetková práva trvají po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. Po této době se dílo dostává do public domain— volně užitelné komukoli.

U spoluautorských děl běží 70letá lhůta od smrti posledního ze spoluautorů. U anonymních a pseudonymních děl 70 let od oprávněného zveřejnění (případně 70 let od vytvoření, pokud dílo nebylo zveřejněno).

Pro klienta to znamená: i licence """po dobu trvání majetkových autorských práv""" má svůj limit. Po smrti autora + 70 letech dílo se může užívat svobodně i bez licence. To je v praxi 80—120 let — pro většinu komerčních klientů ekonomicky věčnost.

6. Work for hire — § 58 AutZ

Jediná situace v českém právu, kdy zaměstnavatel automaticky získává majetková práva k dílu, je institut zaměstnaneckého díla. Funguje to takto:

• Dílo musí vytvořit zaměstnanec v rámci pracovního poměru a jeho pracovních povinností.
• Zaměstnavatel získá právo výkonu majetkových práv autorských k dílu— nikoli vlastnictví samotných práv, ale exkluzivní právo je vykonávat.
• Děje se to ex lege— ze zákona, bez nutnosti zvláštní smlouvy o převodu. Stačí, že existuje pracovní poměr a dílo vzniklo v rámci pracovních povinností.
• Autor zůstává autorem — v dokumentaci, autoři mohou být dále uvedeni, ale praktické nakládání s dílem (užití, prodej, licencování) řeší zaměstnavatel.

Příklad: programátor zaměstnaný v IT firmě napíše kód pro produkt firmy. Práva k tomu kódu vykonává automaticky firma, programátor s nimi nemůže nakládat sám. Designér v reklamní agentuře nakreslí logo pro klienta agentury — práva má agentura.

6.1 OSVČ vs zaměstnanec — klíčový rozdíl

Work for hire platí JEN pro zaměstnance v pracovním poměru. OSVČ kontraktor — freelancer, agentura, nezávislý programátor — není zaměstnanec. Smlouva o spolupráci, smlouva o dílo, mandátní smlouva, B2B faktura — nic z toho nevyvolává ex lege přechod práv.

U OSVČ tedy vždy potřebuješ licenční ujednání v písemné smlouvě. Pokud freelancer dodal logo a smlouva o licenci mlčí, soud bude vykládat rozsah licence restriktivně — pravděpodobně jako nevýhradní licenci pro účel, který si lze rozumně domyslet z kontextu zadání. Žádný """automatický převod""" se nekoná.

6.2 Kolektivní dílo

Speciální kategorie: kolektivní dílo (§ 59 AutZ) — dílo vytvořené z podnětu a pod vedením jiné osoby (zpravidla firmy), na kterém pracují více autorů a které je uváděno na veřejnost pod jménem této osoby. Typicky encyklopedie, slovník, sborník, antologie, software vyvíjený týmem.

U kolektivních děl výkon majetkových autorských práv získává osoba, z jejíhož podnětu dílo vzniklo (firma, vydavatelství) — ale jen pokud je to ujednáno smluvně mezi touto osobou a autory. Bez ujednání to neplatí.

7. Klíčové prvky """smlouvy o převodu"""

Funkční """převodová""" smlouva v ČR (= výhradní licence s maximálním rozsahem) obsahuje tyto bloky:

1. Záhlaví a strany— autor (poskytovatel licence) a nabyvatel licence. Jméno/firma, IČO, DIČ, sídlo, statutární orgán.
2. Předmět smlouvy— přesná identifikace díla nebo souboru děl. Pokud jde o dílo budoucí (software, který bude napsán v rámci projektu), je třeba dílo popsat dostatečně určitě (zadávací dokumentace, specifikace).
3. Rozsah práv— výhradní licence pokrývající rozmnožování, šíření, sdělování veřejnosti, modifikace, adaptace, překlady, audiovizuální zpracování, dovoz a vývoz rozmnoženin.
4. Územní rozsah— celosvětově (worldwide).
5. Časový rozsah— po dobu trvání majetkových autorských práv.
6. Sublicence— nabyvatel je oprávněn poskytovat sublicence třetím osobám bez dalšího souhlasu autora.
7. Cena a platební podmínky— typicky jednorázová částka, splatnost, bankovní spojení, DPH režim.
8. Atribuce— způsob (nebo absence) uvádění autora. Důležité formulovat jako """nabyvatel není povinen uvádět autora""", ne jako """autor se vzdává práva na autorství""" (poslední by bylo neplatné).
9. Modifikace— nabyvatel je oprávněn dílo upravovat, měnit, kombinovat s jinými díly, vytvářet z něj odvozená díla.
10. Záruky autora— dílo je původní, neporušuje práva třetích osob, autor je oprávněn poskytnout licenci v rozsahu smlouvy.
11. Sankce při porušení— smluvní pokuty za porušení záruk, prodlení s plněním.
12. Rozhodné právo a sudiště— české právo, věcně příslušný soud.
13. Závěrečná ustanovení a podpisy.

8. Cena a její forma

U """převodu""" (výhradní licence s maximem) se typicky sjednává jednorázová cena. Logika je zřejmá: klient si """kupuje""" dílo jednou a navždy, autor v důsledku nemá další příjem z díla.

V kalkulaci ceny by měl autor zohlednit:

• Ztrátu příležitosti dílo licencovat dál (žádné další royalties, žádný stock prodej).
• Ztrátu portfolia — pokud bude klient klást atribuční omezení, autor nemůže dílo uvádět ani jako referenci.
• Riziko, že dílo bude úspěšnější, než se očekává — a autor z dalšího úspěchu nic nedostane.

Kvalitní praxe: cena """převodu""" bývá 3—10násobek ceny obyčejné nevýhradní licence. U speciálně lukrativních odvětví (filmový průmysl, AAA herní studia, velké brandové kampaně) může být násobek i vyšší.

Méně časté, ale legální: smíšený model. Jednorázová cena + periodická royalty po dobu komerčního využití. Funguje v případech, kdy autor i klient vidí dlouhodobý potenciál a chtějí oba """sázet""" na úspěch.

9. Daňové aspekty """převodu"""

Daňový režim závisí na tom, jestli autor licencuje pravidelně v rámci podnikání, nebo jednorázově.

9.1 § 7 ZDP — samostatná činnost

Pokud je autor OSVČ (živnostenský list na fotografické služby, designové služby, IT služby, autorská tvorba) a převod je součástí jeho obvyklé činnosti, příjem se daní podle § 7 zákona o daních z příjmů. Standardní pravidla, paušální výdaje 40 % (autorské honoráře) nebo 60 % (řemeslná živnost) apod.

9.2 § 10 ZDP — ostatní příjmy

Pokud autor není OSVČ a """převod""" je jednorázová akce (zaměstnanec, který napsal v noci knihu a prodal práva nakladatelství), příjem spadá do § 10 ZDP — ostatní příjmy. Lze uplatnit paušální výdaje 40 % u autorských honorářů.

9.3 DPH

Pokud je autor plátce DPH:

• Klient v ČR— standardní sazba 21 %, faktura s DPH.
• Klient v EU s VAT ID— reverse charge. Faktura bez DPH s poznámkou """Daň odvede zákazník""".
• Klient mimo EU— mimo režim DPH, místo plnění v zemi příjemce.

9.4 Zaměstnanecké dílo — daň

U zaměstnaneckého díla zaměstnavatel získává práva ex lege bez zvláštního příjmu pro autora — autor dostává mzdu za práci, ze které je odvedena daň ze závislé činnosti a pojistné. Pokud zaměstnavatel platí dodatečnou autorskou odměnu(např. za úspěch knihy, hraní písně, prodej softwaru), tato dodatečná odměna se posuzuje samostatně — obvykle jako příjem ze závislé činnosti nebo jako autorský honorář podle nastavení smluv.

10. Mezinárodní převod — DBA + smluvní právo

Pokud autor (Čech) """převádí""" práva americkému klientovi nebo obráceně, vstupuje do hry kolize právních řádů. Tři scénáře:

10.1 Tři typické scénáře

• Český autor — americký klient: Klient chce """copyright assignment""" v americkém duchu. V Česku to neexistuje. Řešení: smlouva o výhradní licenci s maximálním rozsahem podle českého práva, klient ekonomicky dostává totéž. Nebo: ujednání rozhodného práva USA — pak ale klient nemá ochranu autora podle českého práva a soud řeší věc podle US práva.
• Český autor — německý klient: Německé právo také používá monistický model. Tady """převod""" taky nefunguje, řešením je opět výhradní licence (Verwertungsrecht). Dvě jurisdikce, ale podobné principy — smluvní harmonizace snazší.
• Americký autor — český klient: Pokud je smlouva pod US právem a obsahuje copyright assignment, klient v USA získá práva. V ČR ale klient při uplatňování práv (žaloba proti českému uživateli) stejně bude muset prokázat existenci platné licence podle českého práva.

10.2 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Příjem z licence / """převodu""" podléhá zdanění v zemi zdroje (kde je plátce) a/nebo v zemi rezidence autora. Bez DBA hrozí, že autor zaplatí v obou. ČR má DBA s více než 90 státy — vždy si ověř před podpisem zahraniční smlouvy.

Standardní pravidlo většiny DBA: licenční poplatky se daní v zemi rezidence autora, ale stát zdroje má právo srazit srážkovou daň ve snížené sazbě (typicky 5—10 %). Srážka se autorovi započítává proti dani v jeho domovské zemi (zápočet).

10.3 Bernská úmluva — ochrana napříč zeměmi

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886, ČR je členem) garantuje, že dílo českého autora je automaticky chráněno ve všech členských státech (180+) bez nutnosti registrace nebo formalit. To je důležité při mezinárodním sporu — český autor se může bránit proti neoprávněnému užití svého díla v Německu nebo USA i bez tamní registrace.

11. Vzor smlouvy — klíčové části

Konkrétní text smlouvy závisí na oboru a parametrech projektu. Níže je osnova, ze které si můžeš postavit vlastní šablonu v Dokumentomatu pro opakované použití. Kurzívou v některých bodech jsou vzorové formulace, které lze upravit podle kontextu.

1. Smluvní strany

   Poskytovatel: [Jméno, IČO, DIČ, sídlo], jako autor díla.

   Nabyvatel: [Firma, IČO, DIČ, sídlo, statutární orgán].

2. Předmět smlouvy

   """Poskytovatel je autorem díla [název, popis, datum vytvoření, formát, příloha]. Předmětem této smlouvy je poskytnutí licence v rozsahu uvedeném níže."""

3. Licence

   """Poskytovatel poskytuje nabyvateli výhradní licenci k užití díla v rozsahu rozmnožování, rozšiřování, sdělování veřejnosti, modifikace, adaptace, překladu, audiovizuálního zpracování, dovozu a vývozu rozmnoženin, a to ve všech známých i budoucích způsobech užití, bez množstevního omezení."""

4. Územní a časový rozsah

   """Licence se poskytuje pro celý svět, po dobu trvání majetkových autorských práv k dílu."""

5. Sublicence a podlicence

   """Nabyvatel je oprávněn poskytnout licenci v rozsahu této smlouvy nebo její části třetí osobě (sublicence), bez dalšího souhlasu poskytovatele."""

6. Modifikace

   """Nabyvatel je oprávněn dílo upravovat, kombinovat s jinými díly, vytvářet odvozená díla, převádět do jiných formátů a měnit jeho rozsah, vždy s ohledem na zachování osobnostních práv autora podle § 11 AutZ."""

7. Atribuce

   """Nabyvatel není povinen uvádět autora při užití díla. Autor se nezříká práva na autorství; pouze souhlasí, že v rámci tohoto smluvního vztahu nemusí být u díla uveden."""

8. Cena a platební podmínky

   """Za poskytnutí licence v rozsahu této smlouvy zaplatí nabyvatel poskytovateli jednorázovou částku [XXX] Kč + DPH (je-li poskytovatel plátce DPH). Splatnost 14 dní od podpisu smlouvy, na účet poskytovatele."""

9. Záruky poskytovatele

   """Poskytovatel prohlašuje, že je jediným autorem díla, že dílo je původní, neporušuje práva třetích osob, a že je oprávněn poskytnout licenci v rozsahu této smlouvy. Poskytovatel odpovídá za škodu, která vznikne nabyvateli porušením této záruky."""

10. Sankce a smluvní pokuty— konkrétní výše za porušení záruk, prodlení atd.
11. Rozhodné právo a sudiště

    """Smlouva se řídí českým právem. Příslušným soudem je věcně a místně příslušný soud podle sídla nabyvatele."""

12. Závěrečná ustanovení a podpisy.

12. Časté chyby v """převodových""" smlouvách

12.1 US-style copyright assignment v ČR

Klient (často americká firma nebo IT společnost s americkým právním pozadím) přinese šablonu, ve které se """všechna autorská práva převádí na nabyvatele""". Autor podepíše, protože """vždyť je to standard""".

Problém: v Česku tato klauzule nepřevádí nic. Část smlouvy o """převodu vlastnictví práv""" je neplatná pro rozpor se § 26 AutZ. Když se klient bude chtít bránit proti neoprávněnému užití díla třetí osobou, nebude mít přímo aktivní legitimaci — bude muset prokázat, že má alespoň výhradní licenci, což ze smlouvy nemusí být zřejmé.

Lék: v textu místo """převod""" výslovně ujednat """výhradní licenci v maximálním rozsahu po dobu trvání majetkových autorských práv celosvětově, včetně práva sublicencovat a modifikovat""".

12.2 Vzdání se osobnostních práv

Smlouva obsahuje formulaci """autor se vzdává všech autorských práv, včetně práva na autorství a integritu díla""".

Problém: vzdání se osobnostních autorských práv je v Česku neplatné (§ 11 AutZ). Tato část je neplatná a v případě sporu se k ní nepřihlíží. Pro klienta to může být citlivé — pokud bude potřebovat dílo modifikovat víc, než autor cítí jako únosné, autor se proti tomu může bránit i bez ohledu na smlouvu.

Lék: místo """vzdání se""" formulovat jako """souhlas""", tedy: """autor souhlasí s neuvedením svého jména u díla""", """autor souhlasí s úpravami v rozsahu uvedeném výše""".

12.3 Neurčitý popis budoucího díla

U softwaru, designu nebo obsahu, který má teprve vzniknout, je smlouva o """převodu""" často podepsána před vznikem díla. Smlouva popisuje dílo vágně: """veškerá díla, která autor vytvoří v rámci spolupráce s nabyvatelem""".

Problém: licenční smlouva k dílu, které neexistuje, je problematická. Autor a klient se mohou rozejít, vznikne spor o to, co je """v rámci spolupráce""" a co ne.

Lék: ke každému dílčímu výstupu (release, deliverable) podepsat samostatný dodatek nebo přílohu ke smlouvě s identifikací konkrétního díla. Pro pravidelnou spolupráci se hodí rámcová smlouva + dílčí smlouvy/dodatky.

13. Kdy """převod""" skutečně dává smysl

Smlouva o """převodu""" (= výhradní licence s maximem) není pro každý projekt. Z pohledu autora je to vždy koncový stav vztahu — potom z díla nemáš nic dalšího. Klasické scénáře, kdy """převod""" skutečně dává smysl:

• Software na míru pro klienta— klient si nechává napsat aplikaci, kterou bude provozovat a možná prodávat dál. Bez """převodu""" klient nemůže aplikaci modifikovat, distribuovat, prodat.
• Corporate identita— logo, brand guidelines, vizuál firmy. Klient potřebuje plnou kontrolu pro brandové změny v budoucnu.
• Ghostwriting— autor píše knihu pro jiného člověka, který ji vydá pod svým jménem. Bez """převodu""" a souhlasu s neuváděním autora to nefunguje.
• Komisní design / B2B contract design — designér tvoří pro studio, které dále licencuje klientům.
• Bus factor risk mitigation— firma si chce být jistá, že odchod autora neohrozí provoz produktu. """Převod""" = úplná kontrola.

Naopak nedává smyslu děl s opakovaným komerčním potenciálem — stocková fotografie, hudební skladba s šancí na opakované užití, software, který má ambici se prodávat dál. Tady je výhodnější nevýhradní licence se zachováním autorových práv.

Závěr

"""Smlouva o převodu autorských práv""" v Česku právně neexistuje. Co existuje, je výhradní licence v maximálním rozsahu — ekonomicky ekvivalent převodu, právně licence.

Klíčové body, které si odnes:

• § 26 AutZ — majetková autorská práva jsou v ČR nepřevoditelná. Translativní převod americkým stylem zde nefunguje.
• § 11 AutZ — osobnostní autorská práva jsou absolutně nepřevoditelná a nelze se jich vzdát.
• § 58 AutZ — zaměstnanecké dílo. Jediný způsob, kdy zaměstnavatel získá práva automaticky. Pro OSVČ neplatí — potřebuješ smlouvu.
• § 27 AutZ — majetková práva trvají 70 let po smrti autora. Pak public domain.
• """Převod""" v praxi = výhradní licence s maximálním rozsahem, celosvětově, na dobu trvání práv, s právem sublicence a modifikace.
• Cena """převodu""" bývá 3—10násobek běžné licence.
• Mezinárodní """převod""" — pozor na volbu rozhodného práva a smlouvy o zamezení dvojího zdanění.