DPH pro OSVČ 2026: kdy se registrovat a co fakturovat

DPH (daň z přidané hodnoty) je 21 % daň, kterou platí konečný spotřebitel a podnikatelé ji jen „protékají" — vyberou ji od zákazníka a odvedou státu. Pro OSVČ je DPH otázka dvou rozhodnutí: kdy se musíš registrovat povinně a kdy je výhodné se registrovat dobrovolně předtím.

V tomhle článku najdeš aktuální čísla pro 2026, kalkulace, a jasné rozhodovací kritérium.

Povinná registrace k DPH

Od 1. ledna 2024 platí limit 2 000 000 Kč obratu za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (předtím to bylo 1 mil. Kč). Pokud limit překročíš, máš povinnost do 15 dnů od konce měsíce, kdy jsi limit překročil, podat přihlášku k DPH. Plátcem DPH se stáváš od prvního dne druhého měsíce po překročení limitu.

Co se počítá do obratu pro DPH:

• ✅ Příjmy z poskytování služeb v ČR.
• ✅ Příjmy z dodání zboží v ČR.
• ✅ Příjmy z B2B služeb do EU (reverse charge — k DPH se počítá objem).
• ❌ Příjmy z prodeje hmotného majetku (auto, počítač, vybavení) — to není „činnost".
• ❌ Příjmy ze zaměstnání nebo dohod o provedení práce.
• ❌ Nezdanitelné příjmy (pronájem nebytových prostor, autorské honoráře do 10 000 Kč/měs/poskytovatel).

Dobrovolná registrace

I když nepřekročíš limit, můžeš se dobrovolně registrovat k DPH. To se vyplatí, když:

1. Fakturuješ převážně plátcům DPH — pro ně je tvoje DPH průchozí (uplatní si ji jako odpočet). Tvoje fakury tedy nestojí klienta nic navíc, ale ty si můžeš nárokovat odpočet DPH ze svých nákupů (kancelář, software, doprava).
2. Máš vysoké odpočtové výdaje — kupuješ počítač, software, pronajímáš si kancelář, jezdíš autem. Z DPH na vstupu si nárokuješ vrácení.
3. Plánuješ velký nákup — pořizuješ vybavení za 200 000 Kč? Registrace ti vrátí ~42 000 Kč DPH zpětně. Z pohledu cash flow to dává smysl.

Naopak se NEvyplatí, když:

• Fakturuješ převážně koncovým spotřebitelům (B2C). Pro ně je DPH skutečná cena — tvoje služba se po registraci zdraží o 21 %. Buď ti odejdou, nebo musíš snížit svou marži.
• Nemáš žádné odpočtové výdaje — pracuješ z domova, software máš zdarma, nejezdíš za prací. Tehdy ti registrace přinese jen administrativu navíc bez výhody.
• Jsi v paušální dani — paušál je neslučitelný s DPH. Pokud jsi v paušálu, registrace tě z něj vyhodí.

Jak vystavit fakturu s DPH

Faktura plátce DPH musí povinně obsahovat:

1. Označení „daňový doklad" nebo „faktura" (zákon o DPH § 28).
2. Tvoje DIČ (CZ + 8-10 číslic IČO).
3. DIČ odběratele — pokud je plátce DPH (pokud ne, stačí jeho IČO).
4. Datum vystavení faktury.
5. Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) — kdy byla služba dodaná nebo zboží přepravené. Často stejný den jako vystavení.
6. Rozsah a předmět plnění — co konkrétně bylo dodáno.
7. Cena bez DPH, DPH a cena s DPH — vždy rozepsané.
8. Sazba DPH — 21 %, 12 %, nebo 0 % (pro vývoz).
9. Číslo faktury — pořadové, kontinuální.

Sazby DPH 2026

Od 1. ledna 2024 platí v ČR tři sazby DPH (předtím čtyři):

• 21 % — základní sazba. Většina služeb a zboží.
• 12 % — snížená sazba. Potraviny, restaurace, ubytování, knihy (papírové), MHD, vstupné na kulturní akce, stavební práce na bydlení, dětský sortiment, voda, teplo.
• 0 % — nulová sazba. Export mimo EU, B2B služby do EU (reverse charge), některé další specifické případy.

Pro typické freelancery (IT, design, marketing, copywriting, konzultace) platí 21 % na služby pro české klienty.

Reverse charge a B2B do EU

Když fakturuješ službu plátci DPH v jiné členské zemi EU, používáš tzv. reverse charge mechanismus.

Jak to funguje:

1. Na faktuře uvedeš svoje DIČ + DIČ klienta (ověřené v VIES).
2. DPH na faktuře 0 % (osvobozeno s nárokem na odpočet).
3. Na faktuře napíšeš poznámku „Reverse charge — daň odvede příjemce" (česky / anglicky / jazykem klienta).
4. DPH si přizná klient sám ve svojí zemi.
5. Ty fakturu uvedeš v Souhrnném hlášení (do 25. dne následujícího měsíce).

B2C do EU: režim OSS

Pokud fakturuješ koncovým spotřebitelům (ne plátcům DPH) v EU, platí pravidlo „daně podle země spotřeby" — tedy účtuješ sazbu DPH té země, kde sedí klient.

Příklad: prodáváš e-book německému spotřebiteli. Místo české 21 % účtuješ německou 19 %.

Bývalo to admistrativně peklo — museš se registrovat v každé zemi EU, kam fakturuješ. Od července 2021 existuje OSS (One-Stop-Shop) — jeden portál v ČR, kde nahlásíš všechny B2C tržby do EU a odvedeš všechny tamní DPH najednou.

OSS musíš použít, když překročíš 10 000 EUR ročně v B2C tržbách do celé EU dohromady (cca 250 000 Kč). Pod tím limitem můžeš fakturovat s českou DPH.

Daňové přiznání k DPH

Plátce DPH podává měsíční nebo čtvrtletní daňové přiznání:

• Měsíční — pokud obrat za předchozí rok překročil 10 mil. Kč. Termín: do 25. dne následujícího měsíce.
• Čtvrtletní — pro menší plátce (obrat do 10 mil. Kč). Termín: do 25. dne po skončení čtvrtletí.

K přiznání patří:

1. Kontrolní hlášení — detailní výpis všech přijatých a vydaných faktur. Povinné měsíčně, i pro čtvrtletní plátce.
2. Souhrnné hlášení — výpis B2B faktur do EU (reverse charge). Měsíčně, pouze pokud máš taková plnění.
3. OSS přiznání — čtvrtletně, pouze pokud fakturuješ B2C do EU.

Časté chyby OSVČ s DPH

1. Pozdní registrace

Překročíš limit 2 mil., zapomeneš se zaregistrovat a fakturuješ dál „bez DPH". Po doměru finanční úřad počítá, že ceny ve fakturách obsahovaly DPH (princip „cena je cena, DPH je v ní"). Z faktury za 100 000 Kč najednou platíš 21 000 Kč DPH zpětně + úroky.

Prevence: sleduj obrat měsíčně. Když vidíš, že do 3 měsíců překročíš limit, registruj se dopředu.

2. Faktura bez DIČ klienta

Plátce DPH si nemůže odpočet uplatnit, když na faktuře chybí jeho DIČ. To, co vypadá jako tvůj nepříjemnost (klient se ozve, ať mu DIČ doplníš), je ve skutečnosti tvoje povinnost — bez správné faktury si klient nárokovat odpočet nemůže a finanční úřad ti to při kontrole vytkne.

3. Špatná sazba DPH

Často chyba u smíšených plnění — třeba IT práce + dodávka hardwaru. Software a služby = 21 %, prodej hardwaru = 21 %, ale instalace kabelů na bydlení = 12 %. Pokud rozdělíš v jedné faktuře, musíš jasně rozčlenit po položkách.

4. Zapomenutý OSS

Prodáváš e-knihy, kurzy, software B2C do EU. Po překročení 10 000 EUR ročně musíš použít OSS — což mnoho freelancerů zjistí až při kontrole. Doměr DPH ve všech 27 zemích retroaktivně je peklo.

Prevence: už od první B2C faktury do EU si veď evidenci. Po překročení limitu se registruj k OSS — registrace je online a trvá ~30 minut.

Kdy najít účetní

DPH je oblast, kde se laickou chybou připravíš o tisíce ročně. Doporučení:

• Před první B2B fakturou do EU — reverse charge si musíš správně nastavit, jinak ti VIES vrátí problém.
• Před dobrovolnou registrací k DPH — vyplatí se mi? Jak se to projeví v cenotvorbě?
• Před přechodem do paušální daně — DPH se tím zruší, vrátíš si zaplacenou DPH z aktiv? Co s neuhrazenými fakturami?
• Při překročení limitu — kdy přesně, jak podat přihlášku, jak nastavit fakturaci, jak sledovat měsíční přiznání.

Účetní si pro malou OSVČ s DPH najmeš za 1 500-3 500 Kč/měs. Ušetří ti pokuty řádově desetitisíce za rok.

Závěr

DPH je administrativní břemeno, ale ne nepřekonatelné. Pokud začínáš jako OSVČ s nízkým obratem a fakturuješ koncovým spotřebitelům, neregistruj se zbytečně dobrovolně. Jakmile začneš pracovat s plátci DPH B2B, dobrovolná registrace začíná dávat smysl — odpočty na vstupu ti vrátí část DPH ze svých nákupů.

Sleduj obrat měsíčně. Když se blížíš k 2 mil. Kč, registruj se sám — vyhneš se zpětné doměrování. A když začneš pracovat s klienty z EU, nezapomeň na VIES + reverse charge.